Během let 1914 - 1918 se Peugeot zaměřil na zbrojní výrobu a stal se hlavním dodavatelem zbraní a vojenských dopravních prostředků od jízdních kol a tanků až po nábojnice. Po válce se opět vrátil k výrobě automobilů, které se ze zajímavých hraček pro bohaté staly dostupnými pro širší okruh lidí. I přes to se v roce 1926 do samostatné divize Cycles Peugeot odděluje stabilně zisková výroba jízdních kol a motocyklů, aby se tak osvobodila od automobilové, která daleko více podléhá střídajícím se konjunkturám a krizím.

V roce 1929 byl představen Peugeot 201, první automobil pojmenovaný typickým způsobem – tři čísla s nulou uprostřed, což je dnes registrovaná obchodní známka Peugeotu. Peugeot 201 byl také prvním hromadně vyráběným vozem s nezávislým zavěšením přední nápravy. Brzy potom přišla krize, prodej se snížil, ale společnost přežila. V roce 1933 byl ve snaze o obnovení úspěchu nastoupen nový aerodynamický styl a v následujícím roce byl uveden automobil se skládací tuhou střechou. Tato koncepce byla později, v padesátých letech, znovu použita Fordem Skylinerem a v poslední době Mercedesem.

Během druhé světové války byl Peugeot zabrán Němci a vyráběl nákladní automobily a dodávky. Továrny byly těžce bombardovány.

Rok 1948 znamenal pro společnost obnovu obchodu s modelem Peugeot 203. Následovaly další typy, mnohé elegantně navržené italskou firmou Pininfarina. V roce 1958 byl odstartován prodej ve Spojených státech. Stejně jako u mnohých dalších evropských výrobců došlo k navázání vzájemné spolupráce. S Renaultem od roku 1966 a Volvo Cars od roku 1972.

V roce 1974 Peugeot koupil 30% podíl v Citroënu a v roce 1976 ho zcela převzal za protestů příznivců Citroënu, kteří byli názoru, že legendární schopnost inovace a řemeslná zručnost s touto akvizicí upadne. Zastřešující firmou se stala skupina PSA (Peugeot Société Anonyme), která stojí mimo obě značky, ale poskytuje společné inženýrské a technické zázemí.